Španělská chřipka aneb nejhorší epidemie minulého století
V aktuálních dnech zažíváme epidemii koronaviru, který si prozatím vyžádal stovky tisíc nakažených a tisíce obětí na lidských životech. Dosavadní průběh koronaviru však není tak rozsáhlý a drtivý, jako průběh epidemií v letech dřívějších. Jak vypadala největší epidemie 20. století zvaná španělská chřipka?
Vznik a rozšíření
Oblast, kde se poprvé španělská chřipka objevila, není dosud přesně známa. Existuje několik teorií, z nichž jsou vytipovány 3 nejpravděpodobnější místa, odkud byla tato nemoc zanesena. První teorií místa prvního výskytu je zaoceánský kontinent, konkrétně město Kansas. Druhou variantou vzniku španělské chřipky je vojenská nemocnice na území Francie. Poslední možností je opět odlišný kontinent, konkrétně střední Asie. Rozšíření způsobili s největší pravděpodobností migrující ptáci a nejspíše mu rovněž napomohli vracející se vojáci z válečných front.
Název španělská má pouze díky španělským vědcům a lékařům, kteří jako první tento nový virus objevili a pojmenovali.
Nejohroženější skupina obyvatel
Ačkoliv se to může zdát jako paradox, španělská chřipka byla nejnebezpečnější pro zdravé jedince v produktivním věku. Vysvětlení je však jednoduché. Virus napadal imunitu. Zdraví lidé v produktivním věku mají zpravidla imunitu největší a virus španělské chřipky tak způsoboval přílišnou až chaotickou reakci imunity, která oslabovala tělo natolik, až v kombinaci s banalitami vedla k fatálním důsledkům.
Počet nakažených a obětí
Z archívů, propočtů a odhadů vyplývá, že nakažených touto pandemií bylo přibližně 500 milionů světové populace, což v 1. polovině 20. století představovalo okolo 25-30 % celkové populace. Na následky španělské chřipky zemřelo dle odhadů a metrik okolo 75 milionů obyvatel. Toto číslo je však nutné bráti s nadhledem, zdroje uvádí čísla v řádech desítek milionů nižší, ale také vyšší. Na území tehdejšího Československa se odhaduje zhruba 75 tisíc obětí zemřelých na následky viru.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT