Kvašená zelenina pro zdraví. Jaké jsou její přínosy?

Když se řekne “kvašená zelenina”, mnozí lidé ohrnou nos. Není však nad čím ohrnovat nos. Kvašení zeleniny není nic odpudivého, naopak je to zdraví prospěšné. Tento způsob konzervace potravin se používá už dlouhé roky. Díky kvašení zůstává zelenina nejen chutná, ale především také zdravá. Navíc se díky kvašení nebudete muset obávat toho, že vám vypěstovaná zelenina do jara nevydrží. Díky kvašení vydrží třeba až do pozdního května či brzkého června! 

Kvašení zeleniny opravdu není nic špatného. A jak již bylo zmíněno, jedná se o způsob, jak udržet zeleninu ve skvělé formě a plnou tělu prospěšných látek. 

Jaké jsou přínosy kvašené zeleniny na zdraví? 

V kvašené zelenině zůstává řada vitaminů, minerálů a dalších tělu potřebných látek. I lékaři a odborníci na zdravé stravování vám jistě dají zelenou. Kvašená nebo také jinými slovy fermentovaná zelenina pomáhá k lepšímu trávení bílkovin, tuků i škrobů. Dodá do těla ty dobré bakterie, které budou nápomocné hlavně při detoxikaci těla. Fermentovaná zelenina umí zbavit člověka bakterií i kvasinek, také letitých střevních nánosů. 

Takto připravená zelenina navíc obsahuje velké množství vitaminu C, který je prospěšný především pro naši imunitu. Také však hraje nezaměnitelnou roli při čištění střev. Kromě vitaminu C obsahuje fermentované čili kvašené zelí také vitaminy skupiny B nebo vitamin K2. Z minerálů lze vypíchnout hořčík, draslík nebo fluor. 

Kvašení má dlouhou historii

Již bylo zmíněno, že kvašení se využívá už dlouhé roky. Je to způsob konzervace potravin, která probíhala už v období kolem roku 6000 před naším letopočtem. Už tehdy věděli, že během kvašení čili během takzvané fermentace dojde k rozšíření mikroorganismů. A právě mikroorganismy ochrání zeleninu před hnitím i před vznikem nebezpečných toxinů, jež by mohly v těle napáchat jenom neplechu. 

Jak na kvašení zeleniny

Samotné kvašení zeleniny není nic těžkého. Stačí si jen připravit směs zeleniny podle vaší chuti. Pro fermentaci jsou lepší tvrdší druhy zeleniny, které v sobě navíc ukrývají více cukru. Pokud se v zelenině nachází cukr, je to jen dobře. Umí totiž podpořit mléčné kvašení. K nejvhodnějším potravinám tak patří brokolice, ředkvičky, také okurky, květák, případně červená řepa, zelí nebo mrkev. 

Aby byla kvašená zelenina po chuťové stránce naprosto dokonalá, je dobré nachystat si i nějaké koření. Vhodná je například mořská sůl, drcený kmín nebo kuličky jalovce. 

Jak postupovat při fermentaci zeleniny

A nyní už k samotnému kvašení. Ze všeho nejdříve si připravte nádoby, do nichž budete zeleninu umísťovat a v nichž budete zeleninu skladovat. Vhodné jsou klasické sklenice nebo třeba nádoby z keramiky. Před použitím se musí každá nádoba vyvařit. Ideálně je dejte do myčky, kde se zbaví bakterií. 

Dalším krokem je příprava samotné zeleniny, kterou si musíte důkladně omýt a očistit. Buď si zeleninu můžete nastrouhat, nebo ji nakrájet. V tomto to záleží zcela na vás. Myslete však na jedno pravidlo, a sice čím jemnější zelenina bude, tím rychleji bude kvasit. 

Než zeleninu začnete dávat do připravených a vyvařených nádob, je dobré ji promačkat. Zelenina by měla být plně ponořená do vlastní šťávy. Poté začněte plnit připravené nádoby. Ze čtvrtiny nechte nádobu prázdnou a zeleninu něčím zatižte. Zkontrolujte, jestli je zelenina stále namočená ve vlastní šťávě a nechte ji zhruba pět dní kvasit. 

Po této první fázi fermentace se sklenice se zeleninou přemísťují z prostředí o teplotě pohybující se kolem dvaceti stupňů Celsia do chladu. Chladem myslíme například spíž, lednici nebo sklep. 

Kvašená zelenina se musí pravidelně kontrolovat. Pokud si třeba půjdete pro nádobu se zeleninou, ostatní zkontrolujte. U kvašené zeleniny se může vyskytnout plíseň. Pakliže zaznamenáte jen náznak plísně, automaticky nádobu vyhazujte. 

Co je třeba mít stále na paměti při kvašení zeleniny

  • Zelenina vždycky musí být ponořená ve vlastní šťávě. 
  • Zeleninu je třeba občas zkontrolovat, jestli neplesniví. 
  • Než bude nádoba umístěna do chladu, musí být zelenina umístěná pár dní v teple. Jen tak dojde k úspěšnému kvasnému procesu. 
  • Pamatujte na používání čistého nádobí a nářadí! Sklenice se musí vyvařit stejně jako jejich víčka, aby se předešlo vzniku nežádoucích mikroorganismů. 
  • Koření, jako je kmín, sůl nebo kuličky jalovce, se přimíchají do nakrájené/nastrouhané zeleniny a zůstávají se zeleninou i v nádobě při kvašení.
  • Při první fázi kvašení nezavírejte sklenice natěsno! Plyny vzniklé fermentací musí odcházet. Proto je zakryjte kvasnou zátkou nebo nešroubovacím víčkem. Zelenina musí během prvních tří až pěti dní dýchat.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *